❤ Dating Advice For MaidenFans Thread ❤

Disclaimer: my post is satire and I actually think a lot of what I “complained” about is cool, it makes language more unique as a whole. Although some of it is still complaints. Swiss German I’m looking at you.
 
Czech and Polish for being clusterfucks.

Czech is actually highly regular. It's just that of the rules, there are many.

Plus you get a free bonus. Because it's flective, you can get (almost) any word order you want!

Let's look at the sentence The moonlight is shimmering upon the Lake Lucerne.

Na Lucernském jezeře/jezeru se třpytí Měsíce svit.
Na lucernském, na jezeře/jezeru, se Měsíce třpytí svit.
Na Lucernském jezeře/jezeru, Měsíce se třpytí svit.
Na jezeře/jezeru Lucernském se třpytí Měsíce svit.
Měsíce svit se třpytí na jezeře Lucernském.
Svit Měsíce třpytí se na Lucernském jezeře.
Třpytí se Měsíce svit na jezeře Lucernském.
Měsíce se na Lucernském jezeře třpytí svit.
Měsíce svit na jezeře Lucernském třpytí se.

And many more!

How's that a clusterfuck, man?
 
This just sounds like something Jolanda would say.

I'm getting more of the Czech National Revival vibes from it. Might be because until recently I was reading the Divine Comedy in Vrchlický's translation (switched to Babler halfway through Purgatorio).

V půl naší zemské pouti když se vkročí,
já octnul jsem se v tmavém, pustém lese,
neb cesta pravá zmizela mi s očí.

Ten popsati les, ruka má se třese:
tak divoký byl, drsný, v stálém šeru,
že vzpomínka naň nový strach mi nese!

Tak hořký, smrt že málem trpčí věru,
leč, chci-li dobro líčit z jeho středu,
co shled' jsem v jiném, vypovím, též směru.

Jak tam jsem přišel, říci nedovedu,
tak plný spánku byl jsem v oné chvíli,
když minul jsem se pravé cesty sledu.

Leč k patě vršku jak má noha pílí,
tam, tmavý tento údol kde se tratí,
jímž v srdce mé se tolik bázně chýlí:

Zřím do výše, jak vršku bedra šatí
té hvězdy paprsk, jejíž záře milá
vždy každou cestou jiné k cíli vrátí.

...

Ku cestě do lepší se vody noře,
člun mého ducha plachty natahuje,
za sebou nechav kruté ono moře.

O druhé říši, kde se očišťuje
duch člověka, já hodlám nyní pěti,
a odkud vstoupat v ráj se připravuje.

Zde poesii hleďte oživěti,
Vy Musy svaté, v tomto okamžení
jsem váš, ať Kalliope trochu vzletí.

Tím zvukem provázejíc moje pění,
jímž nešťastné ty straky polekané
víc nedoufaly ani v odpuštění.

Lesk safíru, jenž modrem sladkým plane,
v čistého vzduchu záři usmívá se
a ku prvnímu kruhu kolem kane...
 
Last edited:
Back
Top